Papoušek šedý

Papoušek šedý, 2015

65 x 51 cm

kresba tužkou na jemně strukturovaném
kartonu 200g/m2

V této sérii je celkem 14 kreseb /kočka, pes, rybičky, had, myši, želva, ježek .../, v případě zájmu o další kresby nás neváhejte kontaktovat: info@youngrealart.com.

U této kresby jsem chtěla docílit dojmu, že živý papoušek, který je realistický a sedí na svém bidýlku, je jakoby před rámem obrazu kterému utváří vnitřní motiv. Pod papouškem jsou další dva rámečky s portréty taktéž z profilu stejně jako papoušek, ale už jen v lineárním provedení. 

V mé bakalářské práci jsem se zabývala zvířaty chovanými v zajetí. Snažila jsem se poukázat na negativní stránky ohledně zvířat držených v bytech. Proto jsem svou práci pojala sociálně kriticky někdy až ironicky. Utvořila jsem jakousi absurditu, kdy živý cítící tvor je degradován do role ozdoby. Samotné zvíře pak v celé koncepci nakonec utváří jen malou součást kulturního kontextu. Vedle knih, nábytku a dokonce vedle dalších vyobrazení zvířat... Pokoušela jsem se ztvárnit reálnou absurditu situace a vnést do každé z kompozic nějaký významový prvek, který toto navozuje. Buďto použitím již zmíněných atributů nebo obrátit realisticky zpracovanou plochou význam, který vytváří otázku co je vlastně živé zvíře a co jen ztvárnění zvířete. Také jsem pracovala s poměrem mezi plochou provedenou realisticky a lineárním provedením. Lineární část jsem kreslila různými tvrdostmi tužek či mikrotužek. Šlo mi hlavně o iluzivní pocit prostoru ztenčováním a zlehčováním linky směrem od pozorovatele.

Pro svou bakalářskou práci jsem vyhledala hned několik knih. Hlavně jsem vycházela z knihy Zvířata, která změnila člověka. Tuto knihu napsal Roger A. Caras, který je předsedou Americké společnosti na ochranu zvířat (ASPCA). Kniha se zabývá otázkou: Jaký by byl člověk, kdyby se nerozhodl některé vybrané živočichy osvojit a zdomácnit. V knize se vždy popisuje historie zvířete zvlášť a proniká do doby domestikace, jejím důvodům a jak to s danými druhy vypadá nyní v současné době. Jako další zajímavou knihu, přečtenou pro mé téma mohu uvést: Zvířata jsou naši bližní. Jedná se o výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů, které sestavil Jan Čejka. Knihu dobře vystihuje věta z jedné z kapitol, kterou napsal Matthew Sculy. „Pro mne tím nejzákladnějším je otázka, zda jsem opravdu člověkem, nebo pouhým spotřebitelem.” Šlo by též říci, že respekt ke všem stvořením, lidským i mimo-lidským, péče o jejich dobro, ochrana před krutostí a soucit s jejich utrpením je to, co člověka skutečně činí člověkem.