Umělkyně ráda experimentuje s materiály, barevností, geometrií a především s prostorem - ať doslovně v případě jejích objektů, tak pokud jde o prostor obrazový. Ten je možné označit za přední téma její práce. 

Je-li autorčiným hlavním tématem prostor, námětem jejích obrazů je většinou architektura. Inspiruje se jí volně a v jejích plátnech nabývá různých podob. Od poměrně tradičního perspektivního pojetí (“Farnsworth house”), přes pocitové abstraktní plochy evokující architektonickou konstrukci (“Porto”), prolnutí půdorysných a bokorysných zobrazení (“Geometry”, “Geometry I”), jakýsi neeuklidovsky prolámaný prostor (“Pavilon XXI”, “Vily v Čechách”), až po mělce iluzivní geometrické struktury (“Foster”, “Sunrise Tower”).

Geometrie prochází celou autorčinou tvorbou a v řadě prací se stává samotným tématem. Často je tomu tak u obrazů přecházející v asambláže (“Zelený podzimní den”) nebo  v obraze “Nepravidelný”, který kombinatorikou několika obdélníkových tvarů připomene nizozemský neoplasticismus. Modernistických atributů nalezneme v celé tvorbě umělkyně více: redukce trojrozměrného světa a prostoru na základní geometrické tvary nebo striktně imaginativní barevnost. V neortodoxním, hravém a proměnlivém přístupu k problému je však její citlivost už více než postmoderní a odráží mnohost a pestrost podnětů i perspektiv dnešního světa. 

Kromě prací inspirovaných architekturou nebo prostorem vytváří Kadlecová také obsahově i formálně uvolněnější a hravé obrazy, často menších formátů (“Me”, “Býk”). Zde už jde, více než o malířské řešení obrazového prostoru, o čistou radost z tvarů, barev a různorodosti použitých materiálů.