Hospitalizace a odborná pomoc mu naštěstí pomohly ujasnit si, jakým směrem se dát dál. Deníky, které si zde vedl, se staly hlavním námětem jeho práce na AVU. Ve svých pracích reflektuje bytí jedince v konzumní společnosti, jeho samotu, přizpůsobování se okolí, které jedince vnitřně deformuje a svírá. Malování se pro Honzu stalo důvodem, proč jít dál, i způsobem osobitého přemýšlení o životě, o bytí, ujasňování si stavu věcí, hledáním nových způsobů vyjadřování se. Prostřednictvím obrazů sděluje světu své myšlenky, dojmy a pocity.

A právě to, co se děje uvnitř, stejně jako to, co Honza prožil, to jsou nejčastější náměty jeho děl. Na jeho obrazech uvidíte Baumax (Hněv nebo radost?), ateliér, školu (Ateliér 32 na AVU), uvidíte zkoumání intimity mezi milenci (Milenci), uvidíte bilanci – jaké to bylo před a po nějaké, pro umělce zlomové, události nebo jaké by to mohlo být (Útěk ze ZOO).  Deník na plátně, vzpomínkové album i bilanční záznamník, dalo by se říci.

Honzovy kresby i malby jsou v naší galerii velice oblíbené. Jak by také ne. Jen několika málo tahy tužkou dokáže autor vystihnout to, co potřebuje, ale přitom nechává pozorovateli prostor pro vlastní fantazii, pro vlastní dotvoření příběhu. Jeho expresivní obrazy jsou velice srozumitelné a líbivé, což ovšem není myšleno v negativním slova smyslu. Nemáme na mysli podbízivost a kýč. Při pohledu na jeho tvorbu přepadne diváka nejprve radost způsobená hravou barevností autorových obrazů. První pocit ovšem brzy vystřídají další, to když zkoumáte, co se to vlastně na obrazu děje a necháváte na sebe působit všechny vlastnosti díla.