Na otázku, co pro něj tvorba v životě znamená, odpověděl prostě, ale jasně: Tvořit, malovat nebo vytvářet věci pro mě znamená radost. Je to proces spojený s příjemnými pocity.

Patrik se nejvíce věnuje malbě, ta je mu ze všech výtvarných disciplín nejbližší. V jejím rámci si hledá své vlastní cesty k vyjádření. Výsledkem jeho hledání jsou „flašové obrazy“. Speciální technika, která vznikla tak trochu náhodou. Autor u sebe neměl štětec, pouze láhev. Neváhal ji použít a při zpětném pohledu zjistil, že jde vlastně o novou techniku. Jde o to, že Patrik překlopí lahev s barvou na podklad, tedy papír nebo plátno v horizontální poloze, a tvoří. Obrazy pak vznikají rychle. Střídají se na nich dlouhé a krátké tahy. Použita bývá jen jedna nebo několik málo barev. Zobrazované je na první pohled rozpoznatelné, malbám dominuje jednoduchost a náznakovost. Jeho obrazy si nesplete s jinými. Mezi „flašové obrazy“, které můžete v naší galerii vidět, patří například Nikol, Fíkus, Trademark nebo třeba očíslované Kompozície.

Patrik rád hledá a experimentuje, zkoumá tu tenkou hranici mezi uměním a obyčejnými věcmi. Při své práci se nebrání používání ready-made předmětů nebo třeba květin, které mimochodem velice rád pěstuje. Jeho díla vznikají v naprosté většině v ateliéru při poslechu příjemné hudby, třeba jazzu. Vznikají dlouho, Patrik je nechává uzrát a neustále o nich přemýšlí. O obrazech i o tom, jak by měly na diváka působit, co by měly vyvolat. Chce, aby se divák pořádně díval, aby přemýšlel, aby třeba nacházel díky jeho obrazům nové myšlenky, nové kontexty. Aby přemýšlel nejen o obrazu jako takovém, ale i o kontextu jeho vzniku.

V každém případě se dá říci, že Patrik patří mezi nepřehlédnutelné postavy své generace a že o něm, jeho díle a experimentování jistě ještě mnohokrát uslyšíme.