Ján Valík
Publikováno 08. 05. 2016
Nadějný slovenský umělec pocházející z Bratislavy vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. Nejeden umělecky založený člověk se ve své tvorbě neomezuje pouze na jednu jedinou uměleckou disciplínu. Naopak se při hledání odpovědí na nekonečné otázky, při nutnosti sdělování svých myšlenek a pohledů na svět realizuje hned v několika oborech. Mezi takové jedince můžeme řadit i Jána.
Ján je pohybový a vizuální umělec, performer a malíř. Při studiu objevil umění japonského tance butó. (Jde o specifický druh tance, který od tanečníka vyžaduje, aby své pocity a vnitřní obrazy přetvořil do fyzického pohybu. Samotný projev a výsledek takového procesu nechává butó zcela na tanečníkovi.) Toto japonské umění, snaha po tělesném prožitku v propojení s okolím, zkoumání bezprostředně dostupných možností, to byl jakýsi základní kámen, od kterého se umělec dostal k performanci. Butó Ján nadále rozvíjí v rámci otevřené performativní platformy a dílny Butó Soma. Záznamy umělcových performancí si můžete prohlédnout zde:
Ve své tvorbě zkoumá poměr vjemů, aktuální zkušenosti a představivosti. Nevyhýbá se intuitivní ani emoční reakci, naopak, v průběhu svých prací na sebe nechává působit další a další vjemy. Zajímá ho práce těla a citlivost, tělesná a kolektivní paměť a podvědomí ve vnímání krajiny nebo prostředí. Nesnaží se donutit se k určité formě procesu ani celého výsledku. Hledá jistou harmonii mezi prostředky a aktuálními vlivy ve své tvorbě.
Formálně Ján těží z abstraktní malby, gestického projevu a kresebného záznamu. Skrze své obrazy zkoumá vnímání krajiny v jejích obměnách a vztazích. V malbě pracuje s abstrakcí jako s meziprostorem vjemů a procesu, vizuality a prožitku. Stačí se podívat na některý z obrazů, který máme v nabídce, a možná neurčitost výše napsaných slov hned získá své přesné kontury. Například obraz Zklidnění,
slunce zrovna zachází a blíží se čas spánku, čas zklidnění nejen všeho hemžení, ale také zklidnění myšlenek a pocitů. Úchvatná Cesta skrze všechna počasí, na které krajina vede s umělcem dialog a ten je mění k nepoznání. Nebo Jungle dream či Propukání. Inspirace je zřejmá z názvu i z obrazu. Abstrakce, pocity, vjemy, prožitek, vizualita, toť charakteristika v kostce.